Základní škola Černošice, Pod Školou 447, 252 28 Černošice

Základní údaje o škole

Základní škola Černošice, okres Praha – západ, je úplnou základní školou s 1. - 9. ročníkem a s právní subjektivitou. Je zřízena jako příspěvková organizace. Zřizovatelem školy je Město Černošice.
IČO školy je 61385158, DIČ školy je CZ – 61 385 158. Indetifikátor zařízení je 600 053 377. Škola sdružuje k dnešnímu dni:

1. Základní školu kapacita:     710 žáků       IZO: 102 638 411
2. Školní družinu kapacita:     172 žáků       IZO: 113 900 244
3. Školní jídelnu kapacita:      650 jídel        IZO: 113 000 642

Škola má zřízen bankovní účet u České spořitelny v Řevnicích. Škola je zařazena v síti škol a poslední rozhodnutí o zařazení je z 1. 4. 2006 s účinností k tomuto datu a další ( změna kapacity školní družiny ) je z 16. 8. 2006 s účinností od 1.9.2006. Ve škole se vyučuje podle učebního plánu Základní škola, č.j.:16847/96-2 a jeho doplňků pod č.j. 25018/98-22 a dále pak podle školního vzdělávacího programu – Škola základ vzdělávání (v letošním roce to jsou první, druhé, šesté a sedmé třídy).

Filozofie školy
Filozofie školy je stejná jako v minulých letech. Současná pedagogika má celou řadu filozofických východisek. Je jen na managementu školy, kterým směrem se ubírá. Podívejme se podrobněji na základní učební dokumenty, podle kterých si škola mohla a stále může vybrat svůj učební plán. Ve všech těchto tzv. učebních plánech se opakují fráze, které zdůvodňují své kosmetické úpravy. Všude se mluví o obsahu základního vzdělávání, o perspektivitě programu, o chápání vzdělání jako „jednotě poznávací a hodnotové stránky“, o činnostním pojetí vyučování, apod.. Tedy „nihil novi sub solem“. Kdo z nás četl Komenského, ví, o čem se hovoří.
Filozofie naší školy se snaží vycházet ze stále platných cílů, kterou nejsou determinovány společenským klišé. Jde tedy o pravdivé poznání světa, jeho hodnot, cílů a způsobů jednání - ( Patočka). Je jen škodou, že filozofie výchovy a výuky školy je stále postihována nejrůznějšími vyhláškami, předpisy apod., které jistě rezonují na společenské dění, ale dobrého pedagoga nemohou překvapit. Pedagogická historická tradice je nejlepší filozofií každé školy. Při stanovení filozofie školy se jistě vychází z předpokladu, že ten, kdo jde pracovat do školy, nejde se do školy živit. Každý učitel, vychovatel, je v každodenním procesu, který mu ani neumožní, aby svou činnost odbýval ( spíše platí - „ buď umí nebo ne“). Filozofií řízení školy je tedy předpoklad, že každý z učitelů a vychovatelů je přesvědčen, že svou práci chce dělat, že je profesionálem a že je nucen žáky a rodiči sám na sobě pracovat. Jde pak o zvolené cesty práce. K tomu je vedení školy. Může a musí pedagogovi pomoci v orientaci, musí mu pomoci s tvorbou metod a cest, které vedou k cíli. Jakákoliv kontrola ve škole musí být podřízena tomuto cíli.
Základním východiskem je tedy důvěra v lidi. Nicméně tato důvěra musí být spojena s důsledným metodickým vedením, s vytvářením možností sebevzdělávání pedagogů a poskytnutí dostatečného prostoru pro tvořivou samostatnou práci, která však zapadá do koncepce školy.

Komunitní škola

Úvod.
Koncem dubna 2003 došlo vedení Města Černošice k názoru, že je třeba změnit filosofii základní školy v Černošicích a uložilo řediteli zpracovat koncepci tzv. otevřené školy. Neznám důvody tohoto rozhodnutí, neznám příčiny a mohu se jenom domnívat, že toto rozhodnutí je vedeno snahou zkvalitnit práci školy. V tomto případě je vždy dobré si uvědomit, že každá vnější reflexe je pro každé vedení (nejen školy) přínosné a pomáhá mu ke vnitřní kontrole své práce, vede ho k zamyšlení, je-li nastoupená cesta práce ta pravá, či ne.

1. Teoretická východiska.
Termín „otevřená škola“ se v naší pedagogické literatuře objevuje velmi sporadicky, v zahraniční literatuře jsem se nesetkal s tímto výrazem vůbec ( mám na mysli anglickou literaturu ). Tento termín se objevuje v naší zemi především a vlastně výhradně s chápáním otevřenosti školy pro veřejnost. Tedy nejedná se o žádné koncepce, jedná se pouze o výraz, kdy jednotlivé školy prezentují své tzv. dny otevřených dveří, popřípadě možnost návštěvy rodičů ve výuce. To je pro naší školu samozřejmostí již od prvního dne mého nástupu do funkce ředitele. Vycházím-li z tohoto tvrzení ( je podchyceno v každé výroční zprávě), jistě mělo vedení města na mysli, že by škola měla přijmout filozofii tzv. školy komunitní. A protože se o tuto problematiku velmi zajímám, zúčastnil jsem se workshopu na haagské univerzitě. Dozvěděl jsem se plno zajímavých věcí. Myšlenku komunitních škol u nás smysluplně zpracoval do odborné podoby O. Neumajer. Proto budu v dalším citovat jeho názory a doplním je svými představami.

2. Škola – centrum obce
Komunitní škola je jistě zásadní myšlenka a právě zde jde vytvořit i koncepci, která je nadstavbou toho, co naše škola již dnes dělá. Tak tedy - komunitní školou se může stát každá škola, která se chce stát místem aktivního trávení volného času. Komunitu pak chápeme jako společenství lidí žijících ve stejném regionu, městě, vesnici, apod. Hlavní myšlenka vychází z přesvědčení, že škola je majitelem a vlastníkem velkého potenciálu lidských a materiálních zdrojů a jistě je škodou nechat školu v době, kdy neprobíhá výchovně vzdělávací proces, zavřenou a nepřístupnou veřejnosti. Je třeba se povznést nad myšlenku, že jakákoliv jiná činnost než vzdělávání a důsledná kontrola stavu majetku je tou jedinou cestou ke vzdělanosti. Komunitní škola je otevřená všem, a to nejen odpoledne, ale i večer a o víkendech. Vychází z potřeb města. Jinými slovy, svůj výchovně vzdělávací proces neomezuje pouze na děti a vyučování, ale na celou populaci města. Může pořádat nejrůznější rekvalifikační kurzy, nabízet kulturní a sportovní akce, kurzy cizích jazyků, informačních technologií, umění či doplnění vzdělání. Je zřejmé, že k takové činnosti potřebuje škola lektory. Těmi se mohou stát samotní učitelé, studenti vysokých školy a jiní. Velmi podstatné je i to, aby lektoři byli pokud možno z komunity, tedy všichni, kdo něco umí a chtějí to předat dalším. V Haagu jsem viděl např. kurz pletení košíků, kde vznikaly krásné věci a vedla je dáma z domova důchodců. Bylo to příkladné, ta dáma našla další zajímavou životní motivaci a zároveň naučila celou řadu zájemců technikám, které jsou v dnešní uspěchané době na ústupu.
Náklady kurzů si hradí účastníci kurzů sami. Jsou dvě cesty rozdělování zisků z těchto příjmů. Jednak komunitní škola pronajme prostory pro lektory s živnostenským oprávněním a jednak sama zaměstnává tyto lektory v rámci své doplňkové činnosti a lektory vyplatí na základě uzavřených smluv. Výše nájmu se pak odvíjí z provozních nákladů na teplo, vodu, amortizaci zařízení školy, úklid , apod. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že model komunitní školy se nesmí stát účelovým prostředkem výdělku (a ani nemůže, v případě vysokého nájmu si lektor jistě najde jiné prostředí, např. bude provozovat svou činnost doma). Jedná se o společenskou službu, a ta není nikdy příliš zisková.
K tomu, aby mohla komunitní škola bezproblémově fungovat, nemít výrazné problémy a splňovat svůj cíl, je třeba výrazně úzká spolupráce s městem, mám tím na mysli spolupráci s Výborem pro školství a Radou města. Ze zakázky města je patrné, že si uvědomuje, že právě komunitní škola jim pomůže řešit plno problémů, např. s výchovou k občanskému soužití, k prevenci kriminality i prevenci drog.Taky si jistě uvědomuje, že nová filozofie školy by měla vést ke zvyšování vzdělanosti a že to město něco bude stát. Bohužel, současné předpisy nedovolují škole zaměstnávat pracovníka na plný úvazek, který, jak bude popsáno dále, zastřešuje tuto práci.
V komunitní škole by měl mít každý možnost vybrat si nějakou pro něho zajímavou aktivitu - vzdělávací, sportovní i rekreační. A pokud by škola takovou aktivitu na seznamu neměla, měla by zde existovat možnost nabídnout všem, aby své znalosti a dovednosti mohli realizovat a předat tak své zkušenosti jiným. Každá škola, která bude

respektovat tato pravidla se stane tedy, zřejmě podle terminologie zakázky , školou otevřenou.
Ať je náhled veřejnosti na naší školu jakýkoliv, lze vycházet alespoň u většiny lidí, že mají názor respektující úsilí školy, jinými slovy, co doporučuje škola, nemůže být přeci tolik špatné. Podle provedených výzkumů většina lidí předpokládá, že to, co doporučuje škola, je kvalitní a v praxi vyzkoušené. Proto je při tvorbě komunitní školy potřeba podchytit místní podnikatele, zájmové organizace, neziskové organizace. Dostanou tak možnost prezentovat svou práci a zároveň předat své zkušenosti jiným.

3. Organizace řízení komunitní školy
V českých podmínkách se osvědčilo řízení komunitních škol v úzké kooperaci s radnicí města. Již výše bylo uvedeno, proč tomu tak je. Mezi hlavní charakteristiky českého modelu těchto škol patří tzv. koordinátor komunitního vzdělávání. Tento člověk by měl pracovat na škole na plný úvazek a jeho pracovní náplní by měla být organizace a zastřešení všech aktivit ve shodě s podmínkami a možnostmi školy. Měl by na základě podrobného průzkumu stanovit a vypracovat plán komunitního rozvoje školy. Je jistě mimo jaké rozumné uvažování, že by při současné situaci, při řízení 67 zaměstnanců s 667 žáky vykonával tuto funkci ředitel školy, přestože by byl za tuto práci zodpovědný. Není v jeho schopnostech a ani možnostech pracovat 20 hodin denně a řídit velký rozsah tzv. komunitní činnosti, tedy činnosti, která sice je filozofií školy, ale svým charakterem a organizační strukturou je trochu odlišná od toho, co od školy vyžadují např. ČŠI, nadřízené vzdělávací složky či MŠMT ČR.

Vedení komunitní školy by v oblasti své další činnosti mělo vypadat takto:

Komunitní rada :
Komunitní rada by měla určovat směr rozvoje komunitního vzdělávání. Zde se přímo nabízí nově vzniklá Rada školy, které by se to dalo včlenit do statutu - konec konců, to tam již v jakési zastřené podobě je. Společně s ní by měl na této činnosti očividně participovat Výbor pro školství, který to již má zcela zřejmé ve svých povinnostech. V komunitní radě by měli být zástupci rodičů, radnice, učitelů, místních firem a dalších organizací.

Koordinátor:
Funkce a role koordinátora je třeba přísně vymezit. Jak již bylo uvedeno výše, měl by to být člověk, který se bude výhradně zabývat komunitní činností, rozumějme tomu tak, že bude praktickým vykonavatelem běhu komunitní činnosti. Musí sestavit plán, obstará propagaci a nabídku, společně s ředitelem stanoví výši nájmu, bude kontrolovat zásady bezpečnosti zacházení s obecním majetkem, prostě uvádí směry rozvoje a náměty komunitní rady do praxe. Koordinátor nemusí mít bezpodmínečně pedagogické zkušenosti, ale měl by mít znalosti z managmentu a personalistiky. Měl by mít základní ekonomické představy i právní vědomí. Za svou práci pobírá plat. Z toho pak vyplývají pracovně právní vztahy.

Ředitel :
Jeho role je naprosto zřejmá. Právně a odborně zajišťuje komunitní školu. Poskytuje služby v oblasti ekonomické a pedagogické, poskytuje prostory a vymezuje možnosti, které odpovídají zákonným normám. Jeho vztah ke komunitní radě je rovnoprávný a poradní, vztah ke koordinátorovi je nadřízeně pracovní. Pomáhá koordinátorovi uvádět do praxe prvky komunitní školy.Zahrnuje výsledky práce komunitní školy do výroční zprávy školy.

4. Návrh realizace vzniku komunitní školy.
Plně funkční a hodnotnou komunitní školu navrhuji zřídit od 1.1.2004. Abychom termín dodrželi, je třeba splnit následující kroky :

· Zmapovat materiální možnosti školy – v současnosti lze pro komunitní školu využít prostory tříd, a to v souvislosti s úpravami učebních plánů ve většině případů až po 16 hodině ( v budově Komenského po 15 hodině, po ukončení činnosti družiny) a o víkendech, dále pak hřiště u obou škol se stejným časovým omezením. V stejném čase je možné použít i pracovnu výpočetní techniky. Tělocvična je v nevyhovujícím stavu a nelze ji nadále využívat k pronájmu. Neodpovídá hygienickým požadavkům a škola by se tak vystavovala možným problémům, např. úraz, apod.
V té souvislosti žádám – vyřešit zimní provoz v oblasti provozu hřiště. Hřiště je třeba zastřešit. Jako vyhovující možnost se jeví stavba přetlakové haly, kterou lze na jarní, letní a podzimní období uskladnit a používat hřiště.

Termín : do konce listopadu.
Zodpovídá : Rada města,ředitel,Výbor pro školství

· Vyřešení ochrany obecního majetku a úklid prostor, aby odpovídaly příslušným hygienickým předpisům pro provoz školy v době vyučování i při vzájemném provozu školní družiny a činnosti komunitní školy – z činností komunitní školy je patrné, že úklid prostor se bude konat až po ukončení její denní činnosti. Jedná se tedy o úklid až po době, která by měla být taxativně stanovena, např. 20. hodina. V té souvislosti bude třeba hledat pracovníky, kteří jsou v této době ochotní školu uklidit. Je jisté, že škola nebude využita celá. Proto se činnost komunitní školy musí omezit na předem určené prostory. Úklid musí být proveden před její činností i po jejím ukončení. Jedná se tedy o přijmutí nového pracovníka na úklid, resp. pracovníka, který bude ochoten uklízet po své pracovní době, v noci, ale i o víkendech. To přinese zvýšené finanční nároky. Lze to řešit dohodou a proplácením peněz, které na provoz školy přispívá město. Ochranu obecního majetku lze ošetřit ve smlouvách, které budou s jednotlivými lektory uzavřeny. Zároveň je třeba řešit i ochranu soukromého majetku učitelů, žáků, ale i návštěvníků komunitní školy.
Termín : do konce listopadu .
Zodpovídá : Ředitel
· Personální otázky komunitní školy – v této oblasti je třeba zmapovat zájem o lektorskou činnost, zájem veřejnosti a stanovit pravidla pro provozování této činnosti. Ředitel školy musí stanovit výše nájmů a zároveň uvést do praxe doplňkovou činnost. Zároveň je nutno najít koordinátora.
Termín : do konce října.
Zodpovídá : Ředitel,Výbor pro školství

· Popularizace a propagace
Termín : průběžně.
Zodpovídá : Ředitel, Výbor pro školství, město, učitelé

· Navrhovaná výše nájmů podle výpočtů nákladů

Třída	hodina	200–250 Kč
Hřiště	hodina	280 - 300Kč
Hala – zimní provoz	hodina	350kč
Počítačová pracovna	hodina	320Kč

Školu lze využívat i jako ubytovací kapacitu. Výše nájmu se pak bude řídit podle ročního období.

5. Závěr
Komunitní škola bude bezpochyby přínosem pro obec. Nade vší pochybnost to nebude vysoce výdělečná činnost, ale o to tady vlastně nejde. Abychom tuto školu mohli uvést v život, je nezbytné s okamžitou platností a bezodkladně pracovat na její přípravě, na její filozofii. Je třeba najít koordinátora a stanovit jeho plat ( podle mého soudu by se měl pohybovat kolem 10000 Kč měsíčně). Výbor pro školství by měl projednat tento návrh a vytvořit to, co bylo uvedeno výše.
Předpokládám, že navrhovaná a cesta je přijatelná i pro město. V případě dalších dotazů a objasnění jsem připraven předstoupit k obhajobě, popřípadě jsem ochoten přijmout i inovující náměty. Na úplný závěr uvádím ještě jedno vnitřní přesvědčení. Bude-li lektorem učitel, nemůže konat práci zdarma. Je to pro něj práce navíc a je mu ji třeba zaplatit.

V Černošicích 22.7.2003

PhDr. Zdeněk Moucha, CSc.