V úterý 7.října se naše třída 7.B zúčastnila exkurze do Drážďan. Sraz byl ráno v 6:45 h před školou, překontrolovali jsme cestovní doklady a jelo se. Společně s námi jela třída 7.C, a aby se zaplnil autobus, připojili se k nám někteří žáci ze 7.A. Cesta byla dlouhá, stáli jsme bohužel v koloně, ale myslím, že to nikomu nevadilo. Jeden žák ze 7.B měl s sebou malý repráček, tak jsme si pouštěli písničky a byla zábava. Na hranicích nás zastavila kontrola, ale díky paní učitelce Jouet a její plynulé němčině nás pustili dál. Autobus zastavil kousek od Zwingeru, kde je Drážďanská galerie. V areálu jsme se mohli jít podívat na krásný ochoz, kde byl krásný pohled na celý areál. Pak jsme se rozdělili a polovina šla do galerie, ostatní šli do muzea porcelánu. Galerie byla hezká, zajímavá je i její historie. Založil ji kurfiřt Augustus Saský. Ale až Augustus II. Saský a jeho syn Agustus III. Polský začali obrazy sbírat systematicky a jejich sbírka rychle rostla. Roku 1838 byl architekt Gottfierd Semper pověřen, aby navrhl budovu pro galerii a r. 1855 byla otevřena. Během války byla galerie uzavřena a obrazy odvezeny do bezpečí. 13.února 1945 byl Zwienger spolu s celým městem silně poškozen bombardováním. Ztráty byly přesto značné 206 obrazů bylo zničeno a dosud se pohřešuje asi 450 dalších. V r.1960 byla galerie opět otevřena. Můžeme zde vidět nejcennější obraz- Sixtinskou Madonu od italkého malíře Raffaela Santi. Na obraze je vidět Madona s Ježíškem u jehož nohou jsou andělé, po levé ruce má svatou Barboru, která je také patronkou dětí. Všechny zaujal obraz, o kterém se tvrdí, že je to pan učitel Svoboda, ale že by byl namalován v roce 1550? Nevím! Mně osobně se více líbilo v muzeu porcelánu, ale to je jen můj názor. Po prohlídkách muzeí jsme se šli projít po městě. Došli jsme až na Prager Strasse, kde jsme měli rozchod, abychom si mohli něco koupit. Cesta zpět uběhla bez ucpaných silnic a opět s hudbou. Celý výlet se mi líbil a i ostatní žáci hodnotili výlet kladně. Tímto bych chtěla moc poděkovat učitelům, Lucii Jouet, Petru Steinocherovi a Luďku Svobodovi, kteří to s námi přežili 😀
Šárka 
