Noc s Andersenem 2026
Nedílnou součástí života naší školy je již také Noc s Andersenem. Proto jsme se opět v hojném počtu sešli poslední březnový pátek, abychom si užili večer plný přátel, zábavy, dobrodružství, fantazie a také zajímavých informací.
Program zahájilo setkání s milým hostem, panem Ondřejem Müllerem z nakladatelství Albatros. Ten dětem vyprávěl o tom, jak vzniká kniha – od prvního nápadu autora až po hotový výtisk na pultech knihkupectví, nebo v poličce knihovny. Beseda děti zaujala a mnohé překvapilo, kolik lidí se na vzniku knih podílí.
Nečekaným návštěvníkem se stal duch pana Andersena, který nám přiblížil zajímavosti ze svého života. Však se také život v 19. století od toho dnešního hodně lišil.
Poté musely děti prokázat svou chytrost, šikovnost a spolupráci při plnění řady zábavných úkolů.
Velkým zážitkem byla i stezka odvahy potemnělou školou, při které děti překonávaly samy sebe, aby získaly kouzelný žeton do lidského výherního automatu, kde mohly zkusit štěstí a vyhrát drobné odměny.
A přestože název akce napovídá opak, děti ve škole nespaly, ale příjemně unavené se ve večerních hodinách vrátily plné zážitků domů.
Mgr. Petra Mierzwová, školní knihovnice
Noc s Andersenem 2024
Také letos se naše škola zapojila do akce Noc s Andersenem. Večer nabitý povídáním, hrami a výzvami s námi strávilo 24 dětí z 2. až 4. tříd a také 10 žáků 8.C v roli skvělých pomocníků.
Každý, kdo vyluštil počáteční šifru (a to se povedlo všem), se vydal na společnou cestu večerem. Na začátku nás čekalo překvapení v podobě zdravice pana prezidenta Petra Pavla, který prostřednictvím videa pozdravil malé čtenáře v celé zemi. Poté nás navštívil duch samotného pana Andersena a zajímavě nám vyprávěl o svém životě. Přece jen, dětství v 19. století bylo úplně jiné, než jaké zažívají naši žáci dnes. Také jeho cesta k tomu, stát se spisovatelem, byla pořádně klikatá.
Dalším milým hostem byla autorka knih pro děti, paní Klára Pondělíčková. Děti seznámila se svou knihou – Co musejí morčata – a hlavně s jejími hrdiny – morčátky Rózou, Edou a Hugem. Morčátka nás poté provázela celým zbytkem večera.
Po večeři nás čekalo plnění spousty záludných morčecích úkolů. Přechod řeky po kamenech, záchrana morčete v nosítkách, hledání klíčů, křížovky, skládačky, bludiště, ochutnávky morčecích lahůdek a mnoho dalšího.
Vrcholem byla jako vždy stezka odvahy. Každý, kdo prošel temnou školou ozářenou jen drobnými světýlky, a na své pouti našel „žeton“, byl na konci odměněn morčátkem. Tedy ne živým, ale aspoň roztomilým, nalepovacím.
Večer se moc povedl a domů odcházeli všichni dobře naladěni.
