Ve čtvrtek 4. 9. jsme se vydali na vzdělávací exkurzi do České národní banky v Praze, kde jsme absolvovali kombinovanou prohlídku zaměřenou na fungování centrální banky, povídání o měnové historii.
Abychom se do banky vůbec dostali, museli jsme projít bezpečnostním rámem jako na letišti, což byla pro mnohé super atrakce. Svá zavazadla jsme si odložili ve skříňkách a paní průvodkyně Alexandra nás postavila/usadila před obří obrazovky, na nichž jsme zhlédli krátký úvodní film.
jsme se vydali k bývalému trezoru. V něm jsou umístěny zajímavé exponáty související s historií českého bankovnictví. Dozvěděli jsme se, jak moc těžké bylo (a je) trezor vykrást.
První, co nás za obřími dveřmi ohromilo, byla obří zlatá mince s nominální hodnotou 100 000 000 Kč! Tuto minci, která je největší zlatou mincí v Evropě a druhou největší na světě, vydala Česká národní banka v roce 2019 k příležitosti 100. výročí vzniku československé měny. Samotnou její výrobu provázela různá úskalí.
Během programu jsme se seznámili s historií peněz, čím se platilo na začátku, než vznikly mince, proč se zavedly papírové peníze. Zda hodnota bankovky odpovídá množství zlata, kterým republika disponuje. Mohli jsme si potěžkat cihly z různých materiálů. Největší výzvou bylo zvednout zlatou cihlu. Ne každý to dokázal.
Zajímavou částí byla interaktivní expozice Lidé a peníze, kde jsme si mohli prohlédnout historické mince a bankovky, padělky i ochranné prvky současných platidel. Bohužel jsme museli pořád poslouchat paní průvodkyni, která sice věděla o všem všechno, ale děti už si chtěly vyzkoušet, co se dá, takže postupně odbíhaly tu a tam a nadšeně hlásily, co našly.
Žáci si mohli pomocí interaktivních her vyzkoušet, zda by např. ukočírovali inflaci.
Nakonec jsme si mohli prohlédnout bankovky různých států pod UV světlem.
A nemohla chybět ani fotka na závěr.
M.D.
Z pohledu dětí:
Nebylo to podle mých představ. Mohlo to být zábavnější. Chtěla jsem si věci vyzkoušet. To jsme nestihli. K.V.
Bylo to tam zajímavé a moc ráda bych si odnesla tu úžasnou zlatou cihlu, ale … Moc zajímavé byly také mušle, kterými se také v minulosti platilo a celkově se mi tam líbilo. A.G.
Líbilo se mi to, že jsme mohli držet zlato, koukali jsme na staré peníze a dostali jsme suvenýr. D.R.
Bylo to velmi zajímavé, nejvíc mě asi zaujala ta mince ze 130kg zlata a hodnotou půl miliardy korun. Taky jak jsme si mohli sáhnout na to dřevo, železo, olovo a zlatou cihlu. Udělal bych to kratší a stručnější. NN
Moc mě to nebavilo, protože paní furt jenom povídala a vůbec jsme si nevyzkoušely tu cestu na zdech s různými hádankami. Tajně jsme si vyzkoušeli takovou detektivku v trezoru, která ale nebyla součástí programu. K.L.
Bylo to zajímavé, ale ke konci to už bylo nudné a zdlouhavé. Chtělo by to více aktivit, aby nás to mohlo zapojit a ne poslouchat informace, které stejně do večera zapomenu. A.S.
Bylo to moc zdlouhavé, docela zajímavé. Nejlepší byla ta mega mince a filmeček na začátku i to, jak jsme si udělali fake poradu. B.V.
Já jsem se strašně nudila, protože ta paní pořád mluvila a nebylo to moc interaktivní. O.R.
Bylo to zajímavé, ale ke konci už jsme jenom stáli a čekali, až to skončí. NN
Líbilo se mi, jak jsme šli do trezoru, ale nelíbilo se mi, že tam byla nuda. V.Č.
Moc se mi to nelíbilo, bylo to nudné. Kdyby tam tolik nepovídali a dali nám více času na ty interaktivní věci, bylo by to lepší. A.Š.
Bylo by to zábavnější, kdybychom si to mohli projít sami. Líbilo se mi, že to bylo interaktivní, ale celkově to byla nuda. NN