Učení se se zapojením vlastní zkušenosti a smyslů je nejlepší. Jsou situace a témata, kdy to jde více a jiná, kdy to nejde a další, kdy to jde, když se chce.
Jsme lidé a věnujeme se našemu tělu. Jak vypadáme zvnějšku víme. I když se některým z nás umístění a názvy částí těla ještě občas pletou. Ale co uvnitř?
Nebojte se! Nevrhli jsme se na pitvu spolužáka z vedlejší třídy ani jiného tvora. Dá se to uskutečnit i jinak.
Je fakt, že na otázku „Co si budete přát?“ se po odpovědi „Potřebovala bych učební pomůcky“ objevila na tváři prodavače nejistá grimasa. Ono přání bylo totiž vyřčeno v řeznictví. Po chvilce jsme se však domluvili a překvapení, tedy pomůcky byly zajištěny.
Dnes jsme se s páťáky věnovali srdci. A jak si lze nejlépe stavbu a strukturu tkání ukázat než na srdci skutečném.
Děti si mohly vybrat, zda zůstanou v lavicích a budou jen poslouchat. Nebo přijdou a budou se účastnit demonstrace.
„Ne, není to bleee, je to čisté, je to srdce.“
Děti si prohlédly stavbu srdeční tkáně, osahaly si strukturu srdeční svaloviny, prohlédly si srdeční chlopně, členění srdce i výstupy srdečních cév. Už vědí, kde a k čemu jsou věnčité cévy. Pro demonstraci posloužilo srdce vepřové. Pro srovnání kuřecí. Porovnávali jsme s obrázkem.
Zapojili zrak, hmat i čich. „Voní jako železo.“
Děti se chovaly způsobně, bylo vidět, že je aktivita zaujala. Kladly zajímavé dotazy.
„A co s tím bude teď? To je vyhodíme?“
Nevyhodili jsme. Náš učební materiál je dnešní psí večeří.
Zazpívali jsme si i písničku Prší prší. Při jejím rytmu lze dobře nacvičovat srdeční rytmus, v němž je třeba provádět masáž při KPR.
PS: Bylo důsledně dbáno hygieny, srdce byla zakoupena v řeznictví, konzumní pro lidi, děti nebyly nijak ohroženy.
KONEC DNEŠNÍ UČEBNÍ POMŮCKY 🙂
„Učte se víc! Já vaše učení žeru!“
