Máma, mamka, maminka, maminečka, mamča ….
Maminky naše milé, přejeme Vám všem, abyste z nás, dětí, měly radost. Aby Vás těšilo vidět, jak rosteme, vyvíjíme se a rozvíjíme se jak poupata. Přejeme Vám i sobě, abyste měly trpělivost ve chvílích, kdy nám to zrovna moc nejde, i ve chvílích, kdy Vaši podporu a pomoc potřebujeme o trochu více.
Děkujeme Vám a přejeme krásný den a nejen ten, který je Dnem matek.
Vaše děti.
Děti pro maminky tvořily z keramiky a skládaly básničky.
Jelikož mají být překvapením, necháváme je jen pro ně.
Věříme, že maminky potěší.
Máma
Máma je náruč plná něhy,
co nemá konce, nemá břehy.
Máma je džbán plný lásky,
rozčeše vlasy, vyhladí vrásky.
Máma je po duši pohlazení,
nad pohled její hřejivějšího nic není.
Máma je opora, ta největší na světě síla
co ochrání tě, když zlo dotírá.
Máma je místo, kam můžeš se vracet,
když cestu svou začínáš ztrácet.
Máma je něžná síť záchranná,
vyprovází tě i do neznáma.
Máma je kouzlo nejmocnější.
I bolest je s ní snesitelnější.
Máma pofouká ti nejen kolínko,
zahřeje tě víc než v krbu polínko.
Do ucha můžeš jí pošeptat,
čeho se bojíš, že může se stát.
Spolu pak budete čelit světu,
psát slovo po slově života tvého větu.
Máma je kotva, přistav, něha i sila,
ať z okna či nebe se na tebe dívá.
(autor veršů: M. Václavková)