V tomto týdnu jsme hodinu pracovních činností věnovali inženýrské práci na stavbě věží ze špejlí a krepové lepenky. Děti pracovaly v týmech – čtveřicích, které si samy zvolily. Každý tým měl k dispozici 50m lepenky a 70ks špejlí. V časovém limitu 20 minut bylo úkolem postavit co nejvyšší věž, která po uplynutí limitu vydrží sama stát alespoň 10 vteřin, nebude se o nic opírat a nebude nijak připevněná k zemi.
Bylo velice zajímavé pozorovat děti, jak se ujímají práce, jak se kdo ujímá rolí v týmu (kdo je přirozený tahoun, kdo je tichý tahoun, který sice nemluví nahlas, ale efektivně pracuje a přispívá k výsledku, kdo se drží stranou, kdo jde do konfliktu a má tendenci prosazovat své názory bez ohledu na ostatní a naopak děti, které udržují v týmu soudržnost a mírní konflikty).
Kdo nejvíc mluví a kdo je v týmu skutečně slyšen, zda děti spolupracují nebo si každý dělá „to své“. Jak řeší neshody v týmu – dohoda? hlasování? ignorování druhého? Jaké jsou strategie rozdělování úkolů v týmu, jak kdo umí pracovat s časem (a jeho nedostatkem), jakou mají jednotlivé děti frustrační toleranci – jak reagují, když se věž zhroutí nebo něco nefunguje, kdo začne druhého obviňovat z neúspěchu a kdo začne konstruktivně hledat řešení, kdo zachová motivaci i při nezdaru, atd.
Zajímavé byly také různé taktiky důkladného plánování práce před začátkem stavění / chaotického stavění bez plánu a „vybičování“ se k nečekané kreativitě pod stresem z nedostatku času.
Takové pozorování dětí při práci na problémových úlohách, kam takové stavění věží můžeme určitě zařadit, může pedagogovi pomoci identifikovat silné a slabé stránky jednotlivců i týmu, zobecnit situaci v následné reflexi, podpořit rozvoj Soft skills (zejm. komunikace, spolupráce, řešení problémů) a vést děti vědoměji k uvědomění vlastních emocí a reakcí na stres. Všechno, co vypozorujeme, můžeme využít v další práci i ve zcela běžných hodinách.
Výsledky byly těsné, vítězný tým postavil architektonický skvost, vysoký asi 2m. Druhá nejvyšší věž spadla v prvních vteřinách hodnocení. Další dvě věže byly sice nižší, zato stabilnější. Děti se těší, že zase někdy podobný úkol přijde.
Paní učitelka Anežka
