Neviditelná výstava

Třída 6. C se v rámci třídnického dne vydala do Prahy na Neviditelnou výstavu, kde jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je pohybovat se ve světě bez zrakových vjemů. Rozdělili nás do třech skupin, jednu vedl pan učitel Čermák, druhou paní učitelka Strnadová a třetí připadla paní učitelce třídní. Ke každé skupince byl přidělen průvodce, jehož jsme celou dobu prohlídky neviděli, neb se k nám připojil až v černočerné tmě. Mohli jsme ho jen slyšet, nebo se ho dotknout. Procházeli jsme tmavými místnostmi a za pomoci nevidomých průvodců hmatem poznávali různá prostředí a předmět nebo se orientovali podle zvuků.

 

M.D., J.Č. a L.S.

 

Z postřehů žáků:

1. Co Tě nejvíc překvapilo?

…že je tam úplná tma…B.V., A.Š., K.V.

…že náš průvodce přesně věděl, kde co je…S.T.

…že se tam průvodce dokázal orientovat…O.R.

…myslela jsem si, že průvodci viděli, ale až pak jsem se dozvěděla, že ne…A.G.

…že v prostoru byla spousta věcí jako v normálním bytě – např. varná konvice, plyšák, koš, sprchový kout…M.Bl.

…jak moc je pro mě důležitý zrak…M.Bh.

…že panu učiteli udělali potmě ve tmě kafe…T.S.

…že jsme chodili jako by po domě a i po venku…A.S.

…že existuje psací stroj na Braillovo písmo…V.Č.

…že tam byly doopravdické kůže a že Maki ohmatávala sochu…K.L.

 

 2. Jak ses cítil/a ve tmě?

…cítila jsem se docela dobře…B.V.

…špatně…S.T., A.Š.

…prvních pět minut špatně, ale potom jsem si zvykla a bylo to v pohodě…A.S.

…bála jsem se…O.R.

…trochu jsem se bál, že na mě někdo sáhne…V.Č.

…ospale…nejraději bych tam zůstala a vyspala se…A.G.

…nejdřív jsem se bál, že do něčeho narazím, ale potom to bylo skvělé…V.N.

…motala se mi hlava, ale byla to zábava…M.Bh., K.L.

…na začátku mi bylo blbě, ale po 10 minutách to bylo v pohodě…T.S.

…nevěděla jsem, kde jsem a co tam je…K.V.

 

       3. Co pro Tebe bylo nejtěžší?

…jít jako první a jít správně…A.S.

…pohybovat se, když jsem neviděla, co kde je…K.V.

…orientace ve tmě… B.V.

…nenarazit do zdi…S.T.

…nezakopnout…A.Š.

…do něčeho nenarazit…O.R.

…zorientovat se ve tmě…V.Č.

…neposlouchat Maki, když mi říkala, ať něco udělám…A.G.

…hledat spadlé kovové peníze…L.S.

…když jsem se nikoho nedržela…M.Bl.

…do nikoho nenabourat a uvědomit si, jak je to těžké…M.Bh.

…když mi Maty/Tobík ukazoval, kde je zeď a já ji neviděl…T.S., M.H.

…nebourat do osatních a přejít lávku…K.L.

 

       4. Co Tě nejvíc bavilo?

…bavilo mě jít první a to, jak se paní učitelka bála, jak nám spadly peníze a my je potmě hledali…L.S.

…pokládat průvodci otázky…K.V.

…poznávat předměty po hmatu a po čichu…B.V.

…všechno…A.S., L.S.

…dozvěděli jsme se nové věci…O.R., A.Š.

…osahávání jídla…A.G.

…všechno, ale asi přejít lávku…K.L.

…osahávání soch…M.Bh.

…hrát karty poslepu nebo hádat hudební nástroje podle hmatu…V.Č.

…část, kde byl potůček s vodou a most, po kterém jsme šli…V.N.

 

 5. Jak Ti pomohl průvodce?

…když jsem nevěděla, kde je zeď, tak mi pomohl se znovu zorientovat…B.V.

…upozorňoval na všechny věci…M.Bl.

…říkal nám, kam máme jít…A.G.

…hodně…L.S.

…mlátil do tyče, abychom se zorientovali…T.S.

…dělali jsme vláček…V.Č.

…když jsem se ztratila, dal mi ruku a navedl mě ke stěně…K.L.

…zjistit, jaké to je být slepý…M.Bh.

 

 6. Co bys vzkázal/a svému průvodci, popř. ostatním nevidomým?

…ignorujte lidi, kteří si z Vás dělají srandu…St.T.

…že jsou to borci…B.V.

…že bylo a je velice náročné nevidět…L.S.

…že jsou to frajeři…M.Bh.

…že jste moc dobrý průvodce a děkuji, že jste mi řekl, že bych byla dobrý slepec…A.S.

…soucítím s Vámi, protože nemůžete hrát Geometry dash…V.Č.

…že jsou hodní (tedy náš průvodce byl hodný a asi musí být i hodně bohatý, když slepecký pes stojí 400 tisíc)…K.L.

…zvládnete to, každý je jiný…K.V

 

A co by mě zajímalo … jak by to vypadalo, kdyby se rozsvítilo. V.N.