„A jak vás mám představit?“, zeptala jsem se ho před třídou. „Já jsem gastronaut“, odpověděl se smíchem pan Vratislav Gregor a hned svůj vtip uvedl na pravou míru. Dalším hostem v hodině pracovních činností z řad rodičů byl totiž podnikatel v gastronomii, který přišel 9.A představit svou profesní dráhu.
Začal prospěchem a zájmy na základní škole, popsal nám nesoulad mezi jeho učňovskou volbou a představou jednoho z jeho rodičů i podporou od druhého z nich. Pokračoval věkem, kdy začal pracovat a vysvětlil, čím se živí dnes. Host byl ve svém vyprávění názorný a poutavý, když v tom někdo zaklepal na dveře a ty se otevřely.
Nikdo ve třídě jsme netušili, že v tu chvíli vstoupí dál dva číšníci v rondonech spolu se dvěma ženami a přinesou nám ochutnat v obrovských zlatých krabicích ovázaných tyrkysovou stuhou sladké i slané dobroty. Bylo to to nejmilejší překvapení, které vás může v 8:15 ráno potkat, ať už je vám čtrnáct nebo čtyřicet.
A zatímco my žvýkali, hosté dál představovali profese v pohostinství, práci číšníků, autorů i majitelů restaurací. Něčemu žáci rozuměli naprosto přesně, ale třeba o Sophii Loren asi slyšeli poprvé v životě, natož o řetězci jejich restaurací po světě. Pan Gregor mluvil o svých projektech, aktuálním finančním ohodnocení v oboru i časové náročnosti profese. A řeč přišla i na Žižkovskou věž v Praze.
A náš host chtěl taky vědět, co naši deváťáci, kam se budou příští rok hlásit, kdo chce pracovat v segmentu horeca (hotely – restaurace – café) a věštil budoucnost jednomu z nás, který prý jednou bude výborný řezník se sítí uzenářství po celém Česku. No, uvidíme.
Mirka Belhová