Jak to všechno začalo? V říjnu nám Johanka přinesla vajíčka a pár malých píďalek motýla, který se jmenuje Martináč pajasový. Zabydleli se u nás ve třídě v průhledné plastové krabici, abychom je mohli dobře pozorovat. Společně jsme je krmili, čistili jim „domeček“ a zvlhčovali jim celý byt. Krásně jsme se o ně starali a malé píďalky postupně rostly a rostly, až se z nich staly velké housenky, které toho spořádaly už opravdu hodně. Jeden den jsme do krabice dali plnou náruč větví, které byly obalené zelenými šťavnatými listy a druhý den, když jsme přišli do školy, větve byly úplně oholené a housenky zase o kus větší. V zimě je trochu problém, že nejsou zelené listy Šeříku, které housenkám moc chutnají, ale pouze listy keře, který se jmenuje Ptačí zob. Naštěstí jsme spojili síly a kdo mohl, donesl větvičky, aby nám housenky nehladověly. Konečně nastal den D a housenky se nám začaly zakuklovat. Během týdne se všechny zakuklily, vytvořili kolem sebe měkoučký kokon a uvnitř v kukle, která byla pevná a hnědá se začaly dít neskutečné věci – METAMORFÓZA. Tělo housenky se rozpustí na tekutinu a buňky dostanou pokyn vystavět úplně nové tělo a to tělo motýla. Jedna z housenek si dala na čas a tak jsme ji pojmenovali Čekalka. 🙂 Nakonec se zakuklila i ona, ale mezitím, co u ní v kukle probíhala metamorfóza, ostatní se už vylíhli. Měli jsme štěstí a vyklubali se nám jak motýlice, tak motýli a tak máme motýlí vajíčka, ze kterých se znovu vylíhly malé píďalky… a tak koloběh života stále pokračuje. 🙂
Děkujeme Johance a její rodině, že nám vajíčka přinesla a mohli jsme tak prožít a pozorovat celý vývoj motýlího života.
