Podle plánu jsme se ve čtvrtek 10. 11. vydali na program do Veletržního paláce. Cesta proběhla v pořádku. Počasí nám však nepřálo, a proto jsme se namísto procházky rozhodli čas, zbývající do začátku programu, strávit ve stylové kavárně přímo v prostorách galerie. Záhy se ukázalo, že i tato možnost zůstane nevyužita, konala se zde totiž zrovna jakási konference. S povděkem jsme zaplnili nedalekou cukrárnu. Když se přiblížila desátá hodina, přesunuli jsme se do Veletržního paláce, kde se nás zanedlouho ujaly lektorky programu a odvedly nás do ateliéru.
Žáci si nejprve vyzkoušeli, jaké je to být loutkou z různých materiálů, poté společně s lektorkami zdramatizovali pověst o Horymírovi, kde podali velmi zdařilé herecké výkony. Následoval přesun do malého promítacího sálu v prostorách sbírek, kde tutéž pověst zhlédli v animovaném filmu Jiřího Trnky. Lektorky se po projekci s dětmi u několika exponátů z autorovy dílny pobavily o specifičnosti jeho tvorby a o jeho profesním vývoji. Po návratu zpět do ateliéru se žáci stali objekty pro animaci. Vznikl kraťoučký film na téma Šemíkův skok. Žáci ztvárnili přihlížející dav Horymírových přívrženců a odpůrců. Myslím, že jsme si to všichni užili. V paměti nám pověst o Horymírovi zůstane dlouho.
Žaneta Odložilíková