V pátek 17. října jsme se vydali do Prahy na Vyšehrad. Zde nás čekal skvělý pan průvodce – učitel dějepisu, který velmi poutavě vyprávěl o historii tohoto zajímavého místa. Všichni dávali pozor, protože se tázal na mnoho otázek mířící jak na všeobecné znalosti, tak na věci z výkladu. Za správné odpovědi rozdával zlaťáky, za porušení pravidel je naopak vybíral zpět. Přesuny mezi stanovišti byly velmi svižné, až někteří žáci museli popobíhat, ale nakonec jsme to všichni zvládli a celkově byla procházka hodnocena velmi kladně. Věřím, že nám v hlavách nově nabyté zajímavé informace zůstanou dlouho.
Pro zajímavost jsme přepsala reakce žáků, aneb co se někomu líbí, jinému ne:
„Líbilo se mi to, bylo to hezké. Ale štvalo mě, když jsme tam běželi, strkali se a pak se museli seřadit, jinak zaplatíme.“
„Líbilo se mi to. Jsem ráda, že jsme vyhráli. Líbilo se mi, že jsme museli běhat.“
„Byla jsem ráda, že jsme tam jeli. Jsem velmi ráda, že jsme vyhrály. Podle mě to byly přísná pravidla. Přijde mi, že pán si nedával pozor na strkání a mluvení, ale jinak zajímavé. Byla zábava běhat.“
„Mně se líbilo, že jsme vyhrály. Bavily mne ty otázky a zároveň se mi líbilo, že jsme se něco naučili.“
„Já mám radši fyzické zábavní aktivity, ale to asi všichni. Jinak se mi to líbilo.“
„Líbil se mi výlet, hlavně mi chutnala čokoláda. Bavily mě soutěže a jsem ráda, že jsme vyhrály. Byl tam krásný výhled a otázky byly zajímavé. Bavilo mě poslouchat příběhy. Byla to zábava. Je tam moc krásná zahrada a naučila jsem se zajímavosti o dějinách. Moc ráda bych tam vzala rodinu a kamarády. Krásně jsme se prošli.“
„Prohlídka se mi moc líbila. Nelíbilo se mi, že jak jsme běhali, tak jsme do sebe strkali a šlapali na sebe. Naopak se mi líbilo, jak jsme zjišťovali, třeba kolik měla ta socha šípů.“
„Běhání, hádanky, poučné činnosti“
Veronika Lhotková