Vyvrcholení v restauraci Art Noveau

Na svět začal přicházet projekt Víš jak jíst aneb Etiketa pro děti restaurací prezentovaný pod názvem Etiketa a gastronomie.

Slovo etiketa v mnohých vzbuzuje mrazivý pocit nuceného, strojeného, umělého chování, které je použitelné maximálně tak na audienci u královny. Tak co my s ní ve čtvrté třídě?

Kdepak. Etiketa je hlavně o vztazích, komunikaci, působení na sebe navzájem. Proto jsme se rozhodli, pro děti tento projekt vytvořit a společnými silami zrealizovat.

My se zaměřili zejména na etiketu dotýkající se stolování.

Školní část je v „rukou“ mých – třídní učitelky 4.B. Mgr.M.Václavkové, mimoškolní je v „rukou“ paní Mgr.A.Pospíšilové a kolektivu Francouzské Restaurace.

Projekt má dvě hlavní části školní a mimoškolní. Ve školní části děti četly i poslouchaly povídání a rady pana Špačka, pracovaly s texty, pracovními listy, luštily křížovky a rébusy, vymýšlely vlastní menu, navrhovaly design talířů, vytvářely držátka na ubrousky, kreslily ve stylu renesančních portrétů z ovoce zeleniny, poznávaly náčiní určené ke stolování i přípravě pokrmů, ověřovaly si získané znalosti. Pověděli jsme si o secesi a něco málo o historii Obecního domu. A těšili se na mimoškolní etapu.

Na mimoškolní etapu jsme se vydali slavnostně oblečeni a plni očekávání vlakem. Cíl je jasný- Obecní dům v Praze. Sídlí v něm Francouzská Restaurace Art Noveau, která je nejkrásnější secesní restaurací na světě.

V úterý 7.2. 2017 se stala naším působištěm při druhé – terénní etapě našeho projektu. Zde jsme se setkali s majitelem restaurace a jejím ředitelem, kteří společně s paní Pospíšilovou tuto část připravili a vedli.

Maximálně se nám věnovali, byli ochotní, vstřícní a galantní, až nás to uvádělo do rozpaků. Svým vystupováním, jednáním, komunikací verbální i neverbální nám byli zářnou ukázkou toho, jak vypadá etiketa v praxi.

Po odložení oděvů v šatně jsme se vydali na prohlídku některých míst Obecního domu.

Bylo podnětné sledovat děti, jak jim oči těkají a neví, kam se dívat dřív ( a nejen dětské oči). Na prvním místě jsme zavítali do Smetanovy síně Obecního domu. Hned při vstupu nás zaujaly varhany, které prý mají 4000 píšťal, do jejich přepočítávání jsme se raději nepustili. Obdivovali jsme jedinečné stropní i okenní vitráže v sálu, kde zní tóny Pražského jara, konají se plesy, který mimo jiné sloužil i jako útočiště parašutistů po atentátu na R. Heydricha. Pokračovali jsme do Primátorského salonku, kde se tradičně Pražské jaro zahajuje, navštívili jsme Riegrův sál. Všude jsme si všímali nádherné secesní výzdoby na které se podílel nejeden umělec, který nám je již známý z našich předchozích výprav do Národního divadla či na Slavín.

Po prohlídce sálů jsme šli do dvou restaurací, které patří k Francouzské restauraci. Je to Americký bar a Plzeňská restaurace. Navštívili jsme je, abychom viděli rozdíly a mohli jsme si je porovnat. Dozvěděli jsme se, že místní Americký bar je druhým nejstarším barem v Evropě a úplně prvním, kam směly dámy bez pánského doprovodu. Na stěně zde visely dva originální obrazy od Alfonse Muchy. Oproti baru měla Plzeňská restaurace velmi odlišný ráz, který byl od prvního vkročení patrný. I zde byly vkusná, nádherně vytvořené okenní vitráže, plastické kachle i zdobení malbami i mozaikami na stěnách.

Po prohlídce jsme se usídlili v pohádkové krásném prostředí Francouzské Restaurace. Bylo možné spatřit obavy i nervozitu promísenou s očekáváním a zvědavostí. Dokážeme obstát v tomto prostředí?

Pak děti čekalo seznámení s výsledky kvízu, který dostaly zadaný před Vánoci a jehož vyhodnocení se mělo uskutečnit zde. Jako nejlépe vypracované byly vybrány práce Grétky Uzlové, Julinky Pospíšilové, Andulky Zacharové a Kuby Nešpůrka. Jako absolutně nejlepší práce byla vyhodnocena práce Aničky Jarošové. Dostali certifikát, Ančí jej dostala krásně zarámovaný a s pamětní medailí.

Než jsme pokračovali v programu, bylo slovně oceněno chování většiny našich děti. Nejlépe oblečeným mladým mužem byl jednoznačně vybrán Adam Dufek. Bohužel někdo obdržel od našich hostitelů také pokárání, jelikož jeho projevy přípustný rámec přesahovaly. Doufejme, že to bude bráno jako dobrá rada a ponaučení.

Poté všichni účastníci projektu obdrželi krásné certifikáty vyzdobené secesními kresbami A.Muchy.

Předali jsme naše výtvory- návrhy talířů a menu, to naše hostitele mile překvapilo.

Školní oběd je odhlášený, jelikož dnes obědváme v luxusní restauraci. Ani se nám tomu nechce věřit. Možná, že je to jen sen?

Není. Objevil se šéfkuchař a šéfcukrářka jak z kulinářského dokumentu a my se dozvěděli, že oni a jejich týmy pro nás dnešní netradiční oběd přichystaly. Čekala nás nádherně upravená tabule a pro tuto příležitost speciálně navržené a připravené menu. Pochutnali jsme si na : předkrmu s tajemným názvem pozornost šéfkuchaře, vývaru s masovými knedlíčky, vepřové panence s hříbkovou omáčkou a opékanými bramborami. Sladkou tečku učinilo oříškové bezé s čokoládou. Obsluha byla velice milá, nenápadná. Připadali jsme si jako velmi vážení hosté.

Někdo se pustil do konzumace bez obav, někdo se při spatření fialového kvítku v předkrmu zalekl.

Někteří zpanikařili při spatření hub, avšak v této přípravě v kombinaci s delikátně připravenou panenkou, byly velmi chutné. Vše působilo harmonickým dojmem. Většina se ostychu po chvilce zbavila a vychutnali si skvělý gastronomický zážitek v tomto jedinečném prostředí. Při konzumaci byla slyšet konverzace a děti se chovaly velmi kultivovaně. Byl na ně příjemný pohled.

Menu, to papírové, každému ze stolovníků zůstane jako upomínka na tento zvláštní, kouzelný den.

Plni dojmů, které se nám v hlavách ještě musí uležet, abychom je mohli plně vstřebat, jsme se rozloučili, poděkovali a odebrali se zpět k domovům.

Již první pohled z balkonu restaurace do nádherného secesního prostředí, které nás obklopilo, nás ohromil. Ohromeni jsme zůstali po celou dobu našeho pobytu zde.

Zdálo se nám to nebo to byl jen sen? Skutečnost, ale snová…

Velké poděkování náleží paní Pospíšilové a kolektivu Francouzské restaurace za skvělou spolupráci, paní Rudolfové za fotodokumentaci terénní etapy.

Martina Václavková

7.2.2017