Dnešní prezentace se zabývala pokroky v oblasti praní prádla. Obohatili jsme se o následující poznatky:
Jakmile se lidé přestali oblékat do kožešin a začali nosit tkané oblečení, vznikla i potřeba praní. S tím, jak se člověk vyvíjel, cítil potřebu čistoty své i svého ošacení stále více.
Zpočátku se k praní používala pouze čistá voda, ve které se prádlo máčelo, otloukalo o kameny a máchalo. Postupem času si lidé všimli, že přidáním určitých látek do vody při namáčení, se odstraňování špíny z ošacení urychlí a ulehčí. Teprve později se začaly používat různé tlouky a plácačky. Prádlo se před praním máčelo ve vodě, do které se přidala směs zvířecího tuku a dřevěného popela. Velkým skokem vpřed byl vynález mýdla, i když to nebylo mýdlo takové, jaké známe dnes. Hodně dlouhou dobu se však mýdlo používalo jako kosmetický prostředek.
Největší skok ve vývoji praní však přinesl vynález valchy, které se původně říkalo prací deska. Teprve koncem 19. století, s rozvojem průmyslové revoluce, se začaly vyrábět prací stroje použitelné zpočátku v prádelnách, špitálech a později i v domácnostech.Dalším a zřejmě největším skokem, jako ovšem ve většině odvětví technického zaměření, bylo zavádění elektrické energie a její využití v malých motorech, který patentoval v roce 1894 Nikola Tesla. Ty umožnily jednoduchý pohon různých strojů a samozřejmě se záhy objevily i na pračkách.Poslední typy praček dokáží prádlo i vysušit, takže ho po skončení praní stačí už pouze vyžehlit. Vývoj praní byl vždy spojen s vyspělostí společnosti a technickými možnostmi každého národa.Očista prádla provází člověka od nepaměti a zřejmě ještě dlouhou dobu budeme muset prát, jakým způsobem a jaké novinky nám nabídnou nové technologie, to ukáže teprve čas.