Vrhli jsme se na malé kouzlo. Do sklenic a pevných kelímků si každý natočil vodu. Každý si také vystřihnul ze čtvrtky kolečko, které bylo větší než víčko jeho nádobky. Jestli byla sklenice úplně plná nebo ne, bylo jedno. Jedno ale nebylo, když byl kelímek měkký a dal se lehce prohnout a také víčko muselo mít větší průměr než nádobka. Pokus jsme šli provést ven před školu, co kdyby náhodou někomu nevyšel. (Pár jich vyteklo – prostě musíte to udělat přesně podle návodu :). )
Nádobu jsme zakryli papírovou záklopkou, přidrželi a rychle otočili dnem vzhůru: Voda nevytekla, jako by papírové víčko vodu drželo. Ve druhé třídě je to pro děti kouzlo. Ale fyzika praví: Do papíru tlačí okolní vzduch a drží vodu ve sklenici. Tlak okolního vzduchu je větší, než by byl pouhý hydrostatický tlak vody ve sklenici. Okolní vzduch přitlačuje papír a zároveň stlačuje vodu do té doby, než dojde k vyrovnání tlaků. Papír dáváme na sklenici proto, aby udržel povrch vody rovný. Možná by se vysvětlení dalo ještě trochu upravit, ale nám to zatím takto stačilo. Hlavně, že voda ve sklenici držela.
